Ministr kultury Martin Baxa uctil památku obětí komunistického režimu

Pietní shromáždění bylo zahájeno v 10 hodin státní hymnou v podání Ústřední hudby Armády ČR, poté ministr kultury Martin Baxa a další hosté uctili památku obětí komunistického režimu položením věnců k památníku obětem komunismu a minutou ticha. V obřadní síni motolského krematoria přednesli svůj projev první místopředsedkyně PS PČR Věra Kovářová, za Vládu ČR ministr kultury Martin Baxa, senátor Parlamentu ČR a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer a další ústavní činitelé a hosté.

"Přicházíme sem, abychom uctili památku tisíců těch, kteří se díky třídní nenávisti stali obětí komunistického režimu. Odkaz lidí, kteří dokázali položit své životy pro hodnoty svobody lidských práv, spravedlnosti, ani dnes nezevšedněl. Zapomínat při vzpomínce na oběti nesmíme ani na nepřímo postižené rodiny, které se kvůli represím ocitly bez svých živitelů a živitelek. Členové těchto rodin byli šikanováni, znemožňováno jim bylo zaměstnání, studium a v neposlední řadě byli postiženi i tím, že nemohli vidět své blízké, kteří se rozhodli a podařilo se jim úspěšně opustit republiku, kterou se zástupci režimu rozhodli uzavřít. Obětí režimu tak byla celá společnost, neboť se nemohla rozvíjet na základě demokratické diskuse a rozhodování. I proto je potřeba si oběti komunistické diktatury nejen s úctou připomínat, ale zároveň i o různých podobách nedemokratické společnosti diskutovat, aby se komunistická či jiná diktatura již nemohla nikdy opakovat," řekl ministr kultury Martin Baxa.

V 50. letech se komunistický režim rozhodli zbavovat těl svých obětí zpopelněním v krematoriích. Nejdříve ve Strašnicích, později v Motole. Podle tehdy platného nařízení urny končily po zpopelnění ve věznicích. Teprve po roce 1958 rozhodlo ministerstvo vnitra o jejich postupném předávání k ukládání do země. Ukládání do společných jam probíhalo anonymně bez pozůstalých rodin. Tyto místa měly navždy zůstat ukryty před veřejnosti.

Dlouho byly známy informace pouze o hromadných hrobech v Praze-Ďáblicích. Existence dalšího pražského hromadného pohřebiště u krematoria v Praze-Motole byla objevena díky Konfederaci politických vězňů teprve koncem 90. let. Velkou zásluhu na tom měl zakladatel dokumentačního střediska Konfederace politických vězňů Oto Stehlík. Podařilo se zjistit, že v letech 1950 až 1965 byly do Motola sváženy ostatky ve formě popela z celé republiky. Objevené místo bylo následně upraveno a funguje jako pietní místo. Čestné pohřebiště v areálu hřbitova Motol bylo slavnostně otevřeno a vysvěceno 20. května roku 2000.

Nachází se tady i urna s popelem pilota RAF Josefa Brykse. Ten zemřel v lágru v Jáchymově v roce 1957. Urny byly označeny pouze krycími čísly. Ještě v roce 1965 bylo 5. května převezeno z pankrácké věznice do Motola 78 uren. Asi dvě třetiny z nich byly identifikovány. Zemřelí, kteří měli navždy upadnout v zapomenutí jako pouhá čísla, tak znovu dostávají alespoň svá jména.

Informace o pietním místě: Pietní místo doplňuje několik symbolických připomínek. U vchodu na hřbitov upozorňuje na čestné pohřebiště pylon s nápisem a na vlastním místě pak Památník obětem komunismu, který tvoří kovová plastika kříže na obětním stole. Symbolizuje víru, utrpení, vzkříšení a spojení s popelem uloženým v zemi. Autorem díla je Vladislav Mašata. V roce 2012 byl pomník doplněn o dvě černé mramorové desky se jmény politických vězňů. Součástí pietního místa je i deska označující společné pohřebiště a černá žulová deska s nápisem a s obrysem Československé republiky, pod kterým jsou znázorněny ostnaté dráty jako symbol železné opony.